březen 2012

Celé číslo ke stažení ikona 3.7MB

březen 2012

Z obsahu čísla:

Rudolf Höhnl – malý Velký muž z Perninku

Skákal jste už od dětství?

Od osmi let jsem se tajně chodil dívat na starší kamarády, jak skáčou, v té době skákal skoro každý kluk. Sám jsem v té době začal také tajně skákat. Když mi bylo deset, tak mi nabídli, že pokud sjedu můstek v Horní Blatné, vezmou mě na závody do Kraslic, kam mě také vzali. Tam jsem skákal na obyčejných sjezdovkách, ostatní měli skokanské lyže, ale já jsem závod vyhrál.

Jaký to je pocit, letět na lyžích?

Když všechno vychází, je to krásné, je to, jako když si člověk lehne na vodu, nádherné. Když ale nastanou potíže – pád, zranění, konec skákání, nebo když se zkrátka nevede, má člověk chuť se na to vykašlat.

Kde jste trénoval? Existoval v Perninku skokanský oddíl? Do kdy fungoval?

Nejdřív jsem trénoval v Perninku, byl tu oddíl Sokol Pernink a Sportovní škola dorostu, vedl ji učitel tělocviku ze zdejší školy. Zanikla někdy v sedmdesátých letech. Sokol fungoval asi do roku 1989. Vím, že v roce 1982 byl ještě skokanský můstek u nádraží k dispozici, měl jsem tam poslední závody a zkoušel to na něm můj syn.