V srpnovém čísle přinášíme
14.08.2015- Rozhovor s kunsthistoričkou paní Čepelákovou
- 120 let Plešivecké rozhledny
- Jáchymovské prameny
- Výlet po skalách mezi Perninkem a Oldřichovem
Putování po vrcholcích a skalách mezi Perninkem a Oldřichovem
V dnešním tipu na výlet vás zavedeme do hornaté krajiny nad Perninkem, kde budeme objevovat skalní útvary a vrcholky opředené několika krušnohorskými pověstmi. Okruh dlouhý 16,5 km je vhodný spíše pro pěší výlet, nicméně lze jej absolvovat i na kole, ale lesní pěšiny spojující zpevněné cesty se skalami musíme zdolat po svých. Při přípravě výletu je třeba počítat s tím, že na trase není žádná možnost občerstvení.
Výchozím bodem našeho putování je zaniklá osada Chaloupky v nadmořské výšce 890 m, do r. 1945 nazývaná „Tellerovy domy“. Ta je snadno dostupná jak vlakem (zastávka Nejdek - Oldřichov), tak autem po silnici z Perninku či Nejdku. U křížení modré turistické cesty se silnicí je po obou stranách vozovky prostor pro zaparkování několika vozidel. Modrá turistická značka bude zároveň naším společníkem po celou první polovin výletu a dovede nás až na nejvyšší bod trasy – Vlčinec (973 m). Od Chaloupek se po ní vydáme jižním směrem k Limnickému potoku a železniční trati a již po několika stech metrech se v následném mírném stoupání můžeme těšit z výhledu na Tisovský vrch (977 m) s dominantní kamennou rozhlednou Pajndl, vystavenou na konci 19. století z iniciativy Nejdeckého krušnohorského spolku. Po dvou kilometrech chůze se dostáváme do vzdálenosti pouhých několika desítek metrů od přírodní rezervace Oceán, která se po naší levé straně rozkládá na území o velikosti 43 ha. Vzhledem k hustému porostu kleče a rozsáhlému rašeliništi není rezervace vhodným turistickým cílem a je rozumnější držet se hlavní cesty až po odbočení modré značky doleva na lesní pěšinu vedoucí k Trousnické skále (948 m).
Ač tomu jednotné číslo v názvu vrchu neodpovídá, v jeho okolí je rozeseta rozsáhlá skupina skal, skalních věží a balvanů rozličných tvarů. Ze skalních výchozů se naskýtá krásný výhled na podkrušnohorská městečka a vrcholy západního Krušnohoří. V blízkosti Trousnické skály se nacházejí zbytky dřevěné triangulační věže, ve starých průvodcích po Krušných horách je dokonce zmínka o rozhledně na nedaleké Trousnici (952 m), vystavěné v 60. letech 19. století pro účely evropského vyměřování. Z Trousnické skály pokračujeme dále po modré značce po tzv. Trousnické cestě až na rozcestí s cestou Perninskou, po které se vydáme doprava a mírně po ní klesáme až k Lužeckému potoku. V jeho blízkosti je u křížení cest kámen s německým nápisem připomínající těmito místy kdysi vedoucí obchodní stezku. Odtud je to již „nadohled“ od zaniklé osady Velflík, nazývané také Vlčinec, z německého pojmenování Wölfling. Ve 20. letech minulého století zde stály čtyři domy, z nichž jeden sloužil jako výletní restaurace, a myslivna – jediná dodnes stojící budova, v současnosti však ve velmi tristním stavu.
Z Velflíku nás čeká stoupání na vrchol Vlčince (973 m), s jehož okolím je spjatá pověst o obávaném loupeživém rytíři, který se svými krvežíznivými psi o život připravil každého, koho přistihl ve svém lesním panství. Přemožitelem rytíře se stal až malý chlapec z Hroznětína, který se na Vlčinec vydal hledat životodárnou bylinu, s pomocí jejíž síly chtěl vyléčit svou nemocnou matku což se mu nakonec také podařilo.
Na Vlčinec se dostaneme buď po modré turistické značce, nebo o něco kratší neznačenou lesní cestou. Výhledu do širšího okolí brání lesní porost. Klesání z Vlčince severozápadním směrem (po modré) zpestřuje alespoň menší skalní útvar po pravé straně, na který je díky dřevěnému žebříku možné celkem pohodlně vylézt, úchvatné výhledy však ani v tomto případě očekávat nelze. Po návratu na hlavní modrou turistickou trasu se značení v terénu rozchází s turistickými mapami - pro náš výlet je lepší sledovat značení v terénu (na přiložené mapce vyznačeno modrou tečkovanou čarou), které nás dovede na rozcestí tzv. Ferdinandovy silnice s aktuálně rozšiřovanou lesní cestou ve směru na Pernink. Po té se dostaneme až na zpevněnou Perninskou cestu, ze které se nám v některých úsecích naskýtá výhled na Rybnou a Abertamy s okolím. Červenou turistickou značku a zároveň odbočku vlevo na Dračí skálu nelze minout a po mírném stoupání se ocitneme na rozcestí, ze kterého je to k Dračí skále (953 m) už jen necelých 200 metrů. Jde opět o seskupení žulových skal, avšak na rozdíl od Trousnické skály odsud není žádný výhled. V minulosti, kdy byl rozsah zalesnění jejího okolí o poznání menší, však byla oblíbeným vyhlídkovým místem. Dnes tudy kromě červené turistické značky vede také „Naučná trasa Pernink“ a uživatelé chytrých telefonů tak mají možnost skrze QR kód zjistit na místě podrobné informace o zdejších skalních útvarech a jejich vzniku.
Cestou z Dračí skály se opět držíme červené značky, která nás dovede k nejdecké silnici a za železničním přejezdem pokračuje dále po lesní cestě k rozcestí s modrou turistickou trasou. Po té odbočíme doleva a mírně klesáme až k odbočce na Bílou skálu, opředenou pověstí o pasáčkovi, který nevědomky utrhl zázračnou květinu ukazující cestu k pokladům, ale záhy o poklad ukrytý uvnitř Bílé skály kvůli své nepozornosti přišel.
Příznivce geocachingu jistě potěší, že v okolí Dračí, Trousnické i Bílé skály jsou ukryty „kešky“, stejně jako na Vlčinci a několika dalších místech nedaleko trasy výletu. A ti, kteří s hledáním kešek doposud zkušenosti nemají si mohou svou první najít třeba při této vycházce po krušnohorských vršcích. Mapa a informace jsou dostupné na internetových stránkách www.geocaching.com.
Vložit foto: 09-bila-skala
Popisek: Bílá skála
Kam z Bílé skály se dočtete v tištěné verzi